Období protektorátu (16. 3. 1938 - 8. 5. 1945)
Město v období Protektorátu
V červenci 1940 se objevilo na mnoha místech ve městě velké písmeno V – Viktoria, pro Němce důležitý propagandistický prostředek. Toto písmeno se pak objevovalo v nejrůznější podobě na budovách a v parcích po celém městě, dokonce bylo povinné je příležitostně vyvěšovat i v domácnostech.
V červenci 1940 se objevilo na mnoha místech ve městě velké písmeno V – Viktoria, pro Němce důležitý propagandistický prostředek. Toto písmeno se pak objevovalo v nejrůznější podobě na budovách a v parcích po celém městě, dokonce bylo povinné je příležitostně vyvěšovat i v domácnostech.
Z civilního života
Další nové oddíly wehrmachtu se v Poděbradech objevily v roce 1940. Vojáci tehdy obsadili nejen zámek, ale i sokolovnu, celou chlapeckou měšťanku (dnes budova gymnázia), později i některé větší hotely. Důstojníci většinou bydleli v soukromí.
Pro ubytování velitelů německé posádky byl hned po příchodu Němců do Poděbrad zabrán Legionářský dům (dnes sídlo policie proti parku). Za důstojníky přijížděly jejich manželky, dívky a další příbuzní.
Německé důstojníky a jejich rodinné příslušníky bývalo často vidět i na kolonádě. Jejich společnost bohužel vyhledávaly i Češky, které pak veřejnost zpravidla skrytě odsuzovala a rozhořčeně kritizovala.
Na snímku č. 9 z roku 1942 je prvních pět německých vojáků, kteří se stali čestnými hosty v poděbradských lázních. Jejich fotografii v lázeňském parku pořídil místní fotograf Josef Mikšovský, který se po příchodů Němců stal oficiálním fotografem všech událostí ve městě a své snímky předkládal pověřenému zdejšímu komisaři dr. Wilhelmu Messnerovi.
Další nové oddíly wehrmachtu se v Poděbradech objevily v roce 1940. Vojáci tehdy obsadili nejen zámek, ale i sokolovnu, celou chlapeckou měšťanku (dnes budova gymnázia), později i některé větší hotely. Důstojníci většinou bydleli v soukromí.
Pro ubytování velitelů německé posádky byl hned po příchodu Němců do Poděbrad zabrán Legionářský dům (dnes sídlo policie proti parku). Za důstojníky přijížděly jejich manželky, dívky a další příbuzní.
Německé důstojníky a jejich rodinné příslušníky bývalo často vidět i na kolonádě. Jejich společnost bohužel vyhledávaly i Češky, které pak veřejnost zpravidla skrytě odsuzovala a rozhořčeně kritizovala.
Na snímku č. 9 z roku 1942 je prvních pět německých vojáků, kteří se stali čestnými hosty v poděbradských lázních. Jejich fotografii v lázeňském parku pořídil místní fotograf Josef Mikšovský, který se po příchodů Němců stal oficiálním fotografem všech událostí ve městě a své snímky předkládal pověřenému zdejšímu komisaři dr. Wilhelmu Messnerovi.
Německé školy
Pro německé děti bylo v Poděbradech založeno také několik speciálních škol. Říšská škola pro dívky (Haimschule), prý první v protektorátu, byla slavnostně otevřena v květnu 194 v Hložkově vile za přítomnosti samotného místodržitele Konráda Henlaina.
Postupně byly v Poděbradech otvírány i další školy, mimo jiné v Parkhotelu (dnes Bellvue) pro vedoucí chlapeckých a dívčích táborů. Další speciální škola hudební byla v Luxoru, sportovní na Riegrově náměstí a v Charitě atd.
Pro německé děti bylo v Poděbradech založeno také několik speciálních škol. Říšská škola pro dívky (Haimschule), prý první v protektorátu, byla slavnostně otevřena v květnu 194 v Hložkově vile za přítomnosti samotného místodržitele Konráda Henlaina.
Postupně byly v Poděbradech otvírány i další školy, mimo jiné v Parkhotelu (dnes Bellvue) pro vedoucí chlapeckých a dívčích táborů. Další speciální škola hudební byla v Luxoru, sportovní na Riegrově náměstí a v Charitě atd.
Ostatní fotografie
Ani poděbradský farní kostel „Povýšení sv. Kříže“ nebyl ušetřen rekvizice většiny kostelních zvonů pro válečné účely.
Tíhu doby i vlastní bezmocnost se všemi důsledky poznali učitelé i žáci poděbradských škol. Vyučovalo se v náhradních nevyhovujících prostorách na různých místech ve městě – v zemědělské škole, v zámku, na farách, na staré radnici, v sokolovně. Žáci měšťanských škol chodili na vyučování do Choťánek, Kluku, Pískové Lhoty a Přední Lhoty.
Ani poděbradský farní kostel „Povýšení sv. Kříže“ nebyl ušetřen rekvizice většiny kostelních zvonů pro válečné účely.
Tíhu doby i vlastní bezmocnost se všemi důsledky poznali učitelé i žáci poděbradských škol. Vyučovalo se v náhradních nevyhovujících prostorách na různých místech ve městě – v zemědělské škole, v zámku, na farách, na staré radnici, v sokolovně. Žáci měšťanských škol chodili na vyučování do Choťánek, Kluku, Pískové Lhoty a Přední Lhoty.
