2. 5. 1945
Druhý květen byl patrně nejrušnějším a nejdramatičtějším dnem Nymburka za celou dobu války. Již v ranních hodinách se roznesla po městě zpráva, že ve Vlkavě nechal starosta obce vylepiti vyhlášku, v níž oznámil, že místní národní výbor se ujímá správy obce. Asi v 11 hodin nastal na Riegrově náměstí nezvyklý ruch. Středem pozornosti se stala budova okresní záložny hospodářské, na níž byly odstraněny všechny německé nápisy buď tím způsobem, že byly přelepeny, nebo vůbec odstraněny. Shromážděné občanství se snažilo zjistit, co se vlastně děje. Nikdo však nevěděl nic určitého, leč ústní podání, které se v podobných případech zvláště rychle šíří, se shodovalo nejčastěji v tom, že jest konec války a že německá armáda kapitulovala. Dle toho se vyvíjela situace ve městě. Všude byly odstraňovány německé nápisy, na okresním úřadě byla odstraněna dvojjazyčná bronzová tabule a německý štít okresního četnického velitelství. Obchodníci ihned šplhali s nejrůznějšími nástroji ke svým vývěsním štítům, aby zde jakýmkoli způsobem provedli tak dlouho očekávanou očistu: silný papír a lep, šmír a barvy, ani i dláta byly nejobvyklejšími a nejpoužívanějšími nástroji. Ve čtvrt hodině bylo město úplně počeštěno. Současně se objevil na budově Moravské banky československý prapor a na budově okresního úřadu byl odstraněn německý prapor na půl žerdi, který zde musel býti vyvěšen vzhledem k Hitlerově smrti. Všech přítomných se zmocňovalo nepopsatelné nadšení, ač ve skutečnosti nikdo nevěděl, co se vlastně děje. Majitelé domů ihned následovali příkladem Moravské banky: československé prapory se objevily i na jiných domech, na dvou domech byly dokonce vyvěšeny rudé prapory, okna byla hojně ozdobena praporky a všichni občané chodili s trikolorami v klopách svých kabátů nebo připjatých na oděvech. A množství občanů proudilo stále na Riegrovo náměstí, kde každý doufal získati nějaké zprávy.
Mezitím se již sešel až dosud ilegální národní výbor v budově okresní záložny hospodářské. Rychlý spád událostí byl i zde překvapením, poněvadž ani výbor neměl žádných určitých pokynů a zpráv. Pak došla do úřadovny výboru zpráva, že osazenstvo dílen zahájilo „stávku se založenýma rukama“. Vedení se ujala závodní rada, v jejímž čele stáli J. Lašman, Groh a J. Hamr. Národní výbor učinil proto ihned dotaz na oblastní velitelství podzemního vojenského hnutí, kde však bylo zjištěno, že celá akce jest předčasná. Současně byl vydán rozkaz oblastního velitele podzemního vojenského hnutí, aby národní výbor udržel tyto demonstrace mimo ozbrojené akce. Proto bylo rozhodnuto, aby Dr. Josef Brožek vystoupil veřejně s některými členy výboru (Alois Tyll a Vach) a vysvětli v tomto smyslu situaci. Vysvětlení bylo provedeno občanstvu na Riegrově náměstí a zakončeno zapětím čsl. hymny. V dílnách promluvili o situaci Ing. Boháč a Alois Tyll, kteří povzbuzovali osazenstvo v přípravách k boji, avšak varovali před okamžitou akcí, která by znamenala velké krveprolití.
Rychlý spád událostí nepřekvapil však pouze národní výbor, nýbrž i velitele německé posádky, který rovněž s počátku nevěděl ničeho o skutečné události. Proto zachoval celkem rozumnou reservovanost, která měla za následek, že demonstrace neskončily tragicky. Úspěchem vedoucích odboje bylo, že byla stažena říšská vlajka na posádkovém velitelství, byly zastaveny zákopové práce a podminování mostu a dokonce bylo docíleno i kasernování německé posádky.
V odpoledních hodinách však přijel vlak od Prahy a nadšení bylo záhy ztlumeno, když bylo od přijíždějících zjištěno, že konec války dosud není a že v jiných městech, a i v Praze, jest situace dosud normální. V tu dobu vedoucí odboje Ing. Viktor Boháč vyslal posla na velitelství Krystal (tj. Alex-Severní Čechy) se zprávou o událostech.
Lidé, kteří slyšeli od projíždějících, že akce byla pouze místní, sdělovali tuto zprávu dále. Záhy se rozšířila po celém městě. Tu počaly mizeti trikolory z oděvů a prapory z domů. Náhle bylo jasné, že to vše byl jen krásný sen. A v tu chvíli již přijíždělo na okresní úřad jičínské Gestapo, které ihned nařídilo sespensi okresního hejtmana Bažanta. Všeobecné nadšení bylo vystřídáno obavou, co bude dále?
Mezitím se již sešel až dosud ilegální národní výbor v budově okresní záložny hospodářské. Rychlý spád událostí byl i zde překvapením, poněvadž ani výbor neměl žádných určitých pokynů a zpráv. Pak došla do úřadovny výboru zpráva, že osazenstvo dílen zahájilo „stávku se založenýma rukama“. Vedení se ujala závodní rada, v jejímž čele stáli J. Lašman, Groh a J. Hamr. Národní výbor učinil proto ihned dotaz na oblastní velitelství podzemního vojenského hnutí, kde však bylo zjištěno, že celá akce jest předčasná. Současně byl vydán rozkaz oblastního velitele podzemního vojenského hnutí, aby národní výbor udržel tyto demonstrace mimo ozbrojené akce. Proto bylo rozhodnuto, aby Dr. Josef Brožek vystoupil veřejně s některými členy výboru (Alois Tyll a Vach) a vysvětli v tomto smyslu situaci. Vysvětlení bylo provedeno občanstvu na Riegrově náměstí a zakončeno zapětím čsl. hymny. V dílnách promluvili o situaci Ing. Boháč a Alois Tyll, kteří povzbuzovali osazenstvo v přípravách k boji, avšak varovali před okamžitou akcí, která by znamenala velké krveprolití.
Rychlý spád událostí nepřekvapil však pouze národní výbor, nýbrž i velitele německé posádky, který rovněž s počátku nevěděl ničeho o skutečné události. Proto zachoval celkem rozumnou reservovanost, která měla za následek, že demonstrace neskončily tragicky. Úspěchem vedoucích odboje bylo, že byla stažena říšská vlajka na posádkovém velitelství, byly zastaveny zákopové práce a podminování mostu a dokonce bylo docíleno i kasernování německé posádky.
V odpoledních hodinách však přijel vlak od Prahy a nadšení bylo záhy ztlumeno, když bylo od přijíždějících zjištěno, že konec války dosud není a že v jiných městech, a i v Praze, jest situace dosud normální. V tu dobu vedoucí odboje Ing. Viktor Boháč vyslal posla na velitelství Krystal (tj. Alex-Severní Čechy) se zprávou o událostech.
Lidé, kteří slyšeli od projíždějících, že akce byla pouze místní, sdělovali tuto zprávu dále. Záhy se rozšířila po celém městě. Tu počaly mizeti trikolory z oděvů a prapory z domů. Náhle bylo jasné, že to vše byl jen krásný sen. A v tu chvíli již přijíždělo na okresní úřad jičínské Gestapo, které ihned nařídilo sespensi okresního hejtmana Bažanta. Všeobecné nadšení bylo vystřídáno obavou, co bude dále?
