13. - 22. 5. 1945
13. května – neděle
Dopoledne bylo na náměstí již klidněji, neboť horko a pouze menší přesuny jednotek Rudé armády byly překážkou obvyklé zvědavosti. Ve městě vzniklo několik menších nedorozumění mezi některými občany a některými rudoarmějci, která byla vyvolána odlišnými názory na některé otázky, leč vše bylo hladce urovnáno.
Velmi obtížným problémem byly vlaky Červeného kříže, projíždějící Nymburkem s Němci. Ve vlacích bylo dosti mrtvých, a proto musela býti učiněna opatření, aby do města nebyla zavlečena nějaká epidemie. Situace byla zhoršována velikým horkem, které značně urychlovalo rozklad mrtvol, jež byly vykládány na nádraží a pak pochovány na novém hřbitově.
Přes přísný zákaz byla zjištěna řada osob, které roznášely věci po Němcích, zanechané v reálném gymnásiu.
Celé město bylo naplněné vojskem. Odlišné zvyky Rusů vyvolávaly mezi občanstvem pochopitelnou pozornost (např. jezdci na kolech, jezdící po chodnících, neobyčejně rychlá jízda motorových vozidel a pod.) Velmi živo bylo u Labe, kde se příslušníci Rudé armády koupali. Na lukách za Veslařským klubem se pásla stáda ruských koní. Vojáci vozili děti, stříleli v Labi ručními granáty ryby a nejrůznějším způsobem trávili první mírové dny. Byli samozřejmě jiní než Nymburáci, leč dobrosrdeční a obyvatelstvo je mělo rádo i s jejich zvláštnostmi.
Ve 4 hodiny odpoledne se konal z hlavního chrámu slavný pohřeb Emila Schreuera, který byl zastřelen v milovickém táboře jednotkami SS. Pohřbu se – kromě četného občanstva – zúčastnili i zástupci úřadů a spolků.
Na okresním národním výboru byl toho dne proveden přechod k mírové organisaci. Jeho předseda Ing. V. Boháč byl toho dne se zástupci armády na Zemském vojenském velitelství v Praze, kde bylo stanoveno, že okresní velitelství čsl. armády bude v Poděbradech a v Nymburce bude ponecháno posádkové velitelství s podplukovníkem Kosařem v čele. Velitelství bylo zatímně umístěno v „Domě kulturní a sociální péče“, který byl za okupace zabrán pro účely německé školy. Večer byly vylepeny vyhlášky o soupisu důstojníků bývalé čsl. armády a těch vojáků, kteří konali cvičení v letech 1928–1938. Soupis měl býti proveden do 24 hodin.
Dopoledne bylo na náměstí již klidněji, neboť horko a pouze menší přesuny jednotek Rudé armády byly překážkou obvyklé zvědavosti. Ve městě vzniklo několik menších nedorozumění mezi některými občany a některými rudoarmějci, která byla vyvolána odlišnými názory na některé otázky, leč vše bylo hladce urovnáno.
Velmi obtížným problémem byly vlaky Červeného kříže, projíždějící Nymburkem s Němci. Ve vlacích bylo dosti mrtvých, a proto musela býti učiněna opatření, aby do města nebyla zavlečena nějaká epidemie. Situace byla zhoršována velikým horkem, které značně urychlovalo rozklad mrtvol, jež byly vykládány na nádraží a pak pochovány na novém hřbitově.
Přes přísný zákaz byla zjištěna řada osob, které roznášely věci po Němcích, zanechané v reálném gymnásiu.
Celé město bylo naplněné vojskem. Odlišné zvyky Rusů vyvolávaly mezi občanstvem pochopitelnou pozornost (např. jezdci na kolech, jezdící po chodnících, neobyčejně rychlá jízda motorových vozidel a pod.) Velmi živo bylo u Labe, kde se příslušníci Rudé armády koupali. Na lukách za Veslařským klubem se pásla stáda ruských koní. Vojáci vozili děti, stříleli v Labi ručními granáty ryby a nejrůznějším způsobem trávili první mírové dny. Byli samozřejmě jiní než Nymburáci, leč dobrosrdeční a obyvatelstvo je mělo rádo i s jejich zvláštnostmi.
Ve 4 hodiny odpoledne se konal z hlavního chrámu slavný pohřeb Emila Schreuera, který byl zastřelen v milovickém táboře jednotkami SS. Pohřbu se – kromě četného občanstva – zúčastnili i zástupci úřadů a spolků.
Na okresním národním výboru byl toho dne proveden přechod k mírové organisaci. Jeho předseda Ing. V. Boháč byl toho dne se zástupci armády na Zemském vojenském velitelství v Praze, kde bylo stanoveno, že okresní velitelství čsl. armády bude v Poděbradech a v Nymburce bude ponecháno posádkové velitelství s podplukovníkem Kosařem v čele. Velitelství bylo zatímně umístěno v „Domě kulturní a sociální péče“, který byl za okupace zabrán pro účely německé školy. Večer byly vylepeny vyhlášky o soupisu důstojníků bývalé čsl. armády a těch vojáků, kteří konali cvičení v letech 1928–1938. Soupis měl býti proveden do 24 hodin.
14. květen – pondělí
Město nabylo již opět zcela normálního vzhledu až na praporovou výzdobu a ozdobené výklady obchodů. Ruští vojáci byli všude po celém městě, byli ubytováni ve školách, stodolách, v bytech po Němcích, v provisorních dřevěných domech v Kolonii i ve stanech a provisorně postavených domcích na Ostrově a lesíku Babíně. Ozbrojené civilní hlídky byly omezeny pouze na nejnutnější případy a většina občanů se vrátila ke své normální práci. Pro rudoarmějce byly vydány místním velitelstvím sovětské posádky česko-ruské poukázky na zboží pro místní obchodníky.
Poněvadž revoluční dny skončily, nutno k účasti jednotlivých složek občanstva na odboji říci, že všechny složky se dobře osvědčily. Každý uposlechl výzvy a nastoupil na určené místo. Železničáři vykonali očistu na dráze a zakročili všude, kde jich bylo potřeba. Partyzáni byli na svých místech po celém okrese. Četnický sbor byl rozšířen o bývalé četníky, suspendované nacistickým režimem. Četnictvo konalo svoji práci ve dne i v noci, byly přiváděny hloučky německých vojáků i SS, zatýkáni podezřelí atd. Hasičstvo, legionáři, Sokol a celá řada jiných složek i jednotlivců pracovala svědomitě na přikázaných místech. Každý prostě se snažil dáti své síly a schopnosti do služeb národní revoluce.
16. května – středa
Celý den probíhal již v poměrném klidu. Aby bylo zabráněno některým nedorozuměním, k nímž došlo v několika případech mezi obyvatelstvem a některými příslušníky Rudé armády, stanovila sovětská posádková policie – jež sídlí v budově Hospodářské záložny – přísné tresty za některé delikty, k nimž došlo.
Vzhledem k tomu, že přes výzvy závodů i okres. národního výboru se stále ještě mnoho osob nedostavilo do svého pravidelného zaměstnání, vyzval okresní národní výbor spolu s okresním revolučním odborovým hnutím další naléhavou výzvu, aby každý ihned nastoupil na svém dřívějším místě.
17. května – čtvrtek
Mezi místním velitelem Rudé armády v Nymburce generálmajorem Sokolovem a plukovníkem Nouzákem ze strany čsl. armády byla toho dne učiněna dohoda o vzájemném styku obou armád. Posádkové velitelství Rudé armády ustanovilo strážný oddíl, který bude dbáti o pořádek ve městě a o to, aby nedošlo k různým nedorozuměním mezi příslušníky Rudé armády a obyvatelstvem. Rudá armáda má býti stravována z vlastních zdrojů.
V těchto dnech se navraceli domů zajatci z koncentračních táborů, kteří prožívali mnohdy řadu let v těchto věznicích. Stopy utrpení a nedostatku byly vepsány do jejich tváří a nebylo mezi nimi jediného, který by neměl podryté zdraví. Všichni tito osvobození političtí vězni byli podrobováni důkladné prohlídce a všemožná péče, která jim byla věnována, měla jim záhy vrátiti ztracené zdraví.
Konečně bylo zrušeno zatemnění. Jelikož veřejné osvětlení není dosud ve stavu schopném provozu, zářily zatím pouze okna bytů.
Čsl. strana národně socialistická konala v Národním domě informační schůzi, na které referovali zahraniční pracovníci Dr. Jan Stránský a Dr. Macháček.
18. května – pátek
Vojáci a důstojníci Rudé armády byli toho dne přestěhováni ze soukromých bytů do Komenského obecní školy, němečtí zajatci byli soustředěni v dřevěných barácích za měšťanskou školou. Němečtí zajatci a internovaní Němci odstraňují zábrany a zahazují zákopy.
Zdravotní péče byla značně ztěžována projíždějícími sanitními vlaky, v nichž umíralo mnoho lidí na infekční choroby. Rovněž v Labi byly nalezeny nejen mrtvoly zvířat (koní apod.), ale i lidí.
Toho dne vyšlo 2. číslo “Novin národního výboru“, v nichž byl na čelném místě otištěn článek předsedy okresního národního výboru Ing. V. Boháče “Odpovědné rozhodování“, kde autor objasnil některé otázky, týkající se podzemního hnutí odporu.
Vzhledem k tomu, že se vyskytla řada jednotlivců, kteří se chtěli obohatiti tím, že se zmocnili neoprávněně předmětů, jež jsou národním majetkem (motocykly, zbraně, nádobí, prádlo, šaty, pokrývky atd.), vydalo československé posádkové velitelství výzvu, aby takové předměty byly ihned odevzdány.
Národní banka sdělila, že obchodníci mohou při drobných nákupech sovětských vojáků přijímat rubly v poměru 1 rubl za 5,5 Kč.
Večer byl hrán v bio Sokol ruský film “Duha“ ve prospěch Čsl. Červeného kříže. Vybráno bylo přes 5 000 Kč.
19. května – sobota
V těchto dnech byla v Nymburce ustavena Komunistická strana Československa. Členy výboru se stali Jindřich Bělina, Vilém Beneš, Josef Čmugr, Oldřich Falka, Václav Havrda, Pravoslav Hykeš, Jan Lejsek, Aloisie Pavlovská, Jiří Šťastný, Alois Tyll, Frant. Valíček a Josef Zelený. Sekretariát strany byl umístěn na náměstí v místnostech bývalého sekretariátu Národního souručenství.
Vojsko, umístěné ve městě, se již obeznámilo s novým prostředím, což vedlo k zmenšení počtu různých drobných konfliktů. Různá nedorozumění mezi vojáky a civilisty urovnávala ruská vojenská policie. Kola, která byla místy vojákům zapůjčena a pak již nevrácena, budou vrácena z těch, jež jsou vojenskými úřady odnímána vojákům bez oprávnění k jejich držení.
Ve 3.čísle “Novin národního výboru“, které toho dne vyšlo, byla uveřejněna první část článku “Jak skončila válka u nás“.
Dosud musela justiční komise národ. výboru propouštěti na svobodu některé Němce a kolaboranty pro nedostatek místa. Nyní jsou soustředěni v barácích u městské plovárny a budou přidělováni na práci.
Po Jičínu byl Nymburk v pořadí na druhém místě v účinné pomoci postižené Praze. Bylo odesláno šest vagonů poživatin, jež obdrželo vyživovací oddělení čtvrti Bráník. Sbírky se zúčastnily firmy, jednotlivci i venkov.
Večer byl hrán v bio Sokol film “Duha“ (ve prospěch Čsl. Červ. Kříže) a v bio Invalidů rovněž sovětský film „Čekalov, hrdinný letec Rudé armády“. Zájem o obě tato představení byl veliký.
Město nabylo již opět zcela normálního vzhledu až na praporovou výzdobu a ozdobené výklady obchodů. Ruští vojáci byli všude po celém městě, byli ubytováni ve školách, stodolách, v bytech po Němcích, v provisorních dřevěných domech v Kolonii i ve stanech a provisorně postavených domcích na Ostrově a lesíku Babíně. Ozbrojené civilní hlídky byly omezeny pouze na nejnutnější případy a většina občanů se vrátila ke své normální práci. Pro rudoarmějce byly vydány místním velitelstvím sovětské posádky česko-ruské poukázky na zboží pro místní obchodníky.
Poněvadž revoluční dny skončily, nutno k účasti jednotlivých složek občanstva na odboji říci, že všechny složky se dobře osvědčily. Každý uposlechl výzvy a nastoupil na určené místo. Železničáři vykonali očistu na dráze a zakročili všude, kde jich bylo potřeba. Partyzáni byli na svých místech po celém okrese. Četnický sbor byl rozšířen o bývalé četníky, suspendované nacistickým režimem. Četnictvo konalo svoji práci ve dne i v noci, byly přiváděny hloučky německých vojáků i SS, zatýkáni podezřelí atd. Hasičstvo, legionáři, Sokol a celá řada jiných složek i jednotlivců pracovala svědomitě na přikázaných místech. Každý prostě se snažil dáti své síly a schopnosti do služeb národní revoluce.
16. května – středa
Celý den probíhal již v poměrném klidu. Aby bylo zabráněno některým nedorozuměním, k nímž došlo v několika případech mezi obyvatelstvem a některými příslušníky Rudé armády, stanovila sovětská posádková policie – jež sídlí v budově Hospodářské záložny – přísné tresty za některé delikty, k nimž došlo.
Vzhledem k tomu, že přes výzvy závodů i okres. národního výboru se stále ještě mnoho osob nedostavilo do svého pravidelného zaměstnání, vyzval okresní národní výbor spolu s okresním revolučním odborovým hnutím další naléhavou výzvu, aby každý ihned nastoupil na svém dřívějším místě.
17. května – čtvrtek
Mezi místním velitelem Rudé armády v Nymburce generálmajorem Sokolovem a plukovníkem Nouzákem ze strany čsl. armády byla toho dne učiněna dohoda o vzájemném styku obou armád. Posádkové velitelství Rudé armády ustanovilo strážný oddíl, který bude dbáti o pořádek ve městě a o to, aby nedošlo k různým nedorozuměním mezi příslušníky Rudé armády a obyvatelstvem. Rudá armáda má býti stravována z vlastních zdrojů.
V těchto dnech se navraceli domů zajatci z koncentračních táborů, kteří prožívali mnohdy řadu let v těchto věznicích. Stopy utrpení a nedostatku byly vepsány do jejich tváří a nebylo mezi nimi jediného, který by neměl podryté zdraví. Všichni tito osvobození političtí vězni byli podrobováni důkladné prohlídce a všemožná péče, která jim byla věnována, měla jim záhy vrátiti ztracené zdraví.
Konečně bylo zrušeno zatemnění. Jelikož veřejné osvětlení není dosud ve stavu schopném provozu, zářily zatím pouze okna bytů.
Čsl. strana národně socialistická konala v Národním domě informační schůzi, na které referovali zahraniční pracovníci Dr. Jan Stránský a Dr. Macháček.
18. května – pátek
Vojáci a důstojníci Rudé armády byli toho dne přestěhováni ze soukromých bytů do Komenského obecní školy, němečtí zajatci byli soustředěni v dřevěných barácích za měšťanskou školou. Němečtí zajatci a internovaní Němci odstraňují zábrany a zahazují zákopy.
Zdravotní péče byla značně ztěžována projíždějícími sanitními vlaky, v nichž umíralo mnoho lidí na infekční choroby. Rovněž v Labi byly nalezeny nejen mrtvoly zvířat (koní apod.), ale i lidí.
Toho dne vyšlo 2. číslo “Novin národního výboru“, v nichž byl na čelném místě otištěn článek předsedy okresního národního výboru Ing. V. Boháče “Odpovědné rozhodování“, kde autor objasnil některé otázky, týkající se podzemního hnutí odporu.
Vzhledem k tomu, že se vyskytla řada jednotlivců, kteří se chtěli obohatiti tím, že se zmocnili neoprávněně předmětů, jež jsou národním majetkem (motocykly, zbraně, nádobí, prádlo, šaty, pokrývky atd.), vydalo československé posádkové velitelství výzvu, aby takové předměty byly ihned odevzdány.
Národní banka sdělila, že obchodníci mohou při drobných nákupech sovětských vojáků přijímat rubly v poměru 1 rubl za 5,5 Kč.
Večer byl hrán v bio Sokol ruský film “Duha“ ve prospěch Čsl. Červeného kříže. Vybráno bylo přes 5 000 Kč.
19. května – sobota
V těchto dnech byla v Nymburce ustavena Komunistická strana Československa. Členy výboru se stali Jindřich Bělina, Vilém Beneš, Josef Čmugr, Oldřich Falka, Václav Havrda, Pravoslav Hykeš, Jan Lejsek, Aloisie Pavlovská, Jiří Šťastný, Alois Tyll, Frant. Valíček a Josef Zelený. Sekretariát strany byl umístěn na náměstí v místnostech bývalého sekretariátu Národního souručenství.
Vojsko, umístěné ve městě, se již obeznámilo s novým prostředím, což vedlo k zmenšení počtu různých drobných konfliktů. Různá nedorozumění mezi vojáky a civilisty urovnávala ruská vojenská policie. Kola, která byla místy vojákům zapůjčena a pak již nevrácena, budou vrácena z těch, jež jsou vojenskými úřady odnímána vojákům bez oprávnění k jejich držení.
Ve 3.čísle “Novin národního výboru“, které toho dne vyšlo, byla uveřejněna první část článku “Jak skončila válka u nás“.
Dosud musela justiční komise národ. výboru propouštěti na svobodu některé Němce a kolaboranty pro nedostatek místa. Nyní jsou soustředěni v barácích u městské plovárny a budou přidělováni na práci.
Po Jičínu byl Nymburk v pořadí na druhém místě v účinné pomoci postižené Praze. Bylo odesláno šest vagonů poživatin, jež obdrželo vyživovací oddělení čtvrti Bráník. Sbírky se zúčastnily firmy, jednotlivci i venkov.
Večer byl hrán v bio Sokol film “Duha“ (ve prospěch Čsl. Červ. Kříže) a v bio Invalidů rovněž sovětský film „Čekalov, hrdinný letec Rudé armády“. Zájem o obě tato představení byl veliký.
22. května – úterý
Němečtí zajatci, umístění v měšťanské škole a v dřevěných barácích za ní, byli toho dne odtransportováni z Nymburka. Rakušané (asi 50 osob) byli odděleni a posíláni do Rakouska.
Po stránce výživy nutno uvésti, že se tyto dny prodalo mnoho koňského masa, které bylo vydáváno na kmenové listy bez lístků. Maso pocházelo většinou z ruských vojenských koní, kterých přibylo do Nymburka mnoho se sovětskými vojáky. Četné úrazy koní jsou způsobovány velikou frekvencí hlavně motorových vozidel na všech cestách.
Němečtí zajatci, umístění v měšťanské škole a v dřevěných barácích za ní, byli toho dne odtransportováni z Nymburka. Rakušané (asi 50 osob) byli odděleni a posíláni do Rakouska.
Po stránce výživy nutno uvésti, že se tyto dny prodalo mnoho koňského masa, které bylo vydáváno na kmenové listy bez lístků. Maso pocházelo většinou z ruských vojenských koní, kterých přibylo do Nymburka mnoho se sovětskými vojáky. Četné úrazy koní jsou způsobovány velikou frekvencí hlavně motorových vozidel na všech cestách.
